Úvodní strana > Za pověstmi Českého ráje > 18 pověstí z pohlednicových karet

Dětenice

dětenice

Mezi Jičínem a Mladou Boleslaví ve vesničce Dětenice se nachází zámeček, který byl pro návštěvníky dlouho zavřený. To až v roce 1998 byl po šetrných opravách a rekonstrukci znovu zpřístupněn veřejnosti a dnes můžete navštívit nejenom interiéry zámku, ale také zámeckou zahradu a pivovar.

Je tomu již dávno, kdy na zámku Dětenice žil baron Filip. Zámek zdědil po svém dědovi Janovi. Filip si Dětenice velmi oblíbil. Nechal zámeček upravit do pozdně klasicistního stylu, aby ladil s tehdejší stavitelskou módou.

Filip byl maltézským rytířem. Řád maltézských rytířů je nejstarším křesťanským řádem, který putuje po světě a se svými rytířskými a křesťanskými myšlenkami pomáhá nemocným a chudým.

Jak Filip s Řádem cestoval, zavítal až do dalekého Egypta, kde se mu zželelo sedmiletého sirotka Táhu. Toho přivezl do Čech a dal ho pokřtít. Táhu se brzy naučil české řeči, byl rád, že se o něj Filip stará. Když Táhu povyrostl, učil ho Filip, jak správně vládnout a hospodařit s penězi. Každý měsíc mu věnoval několik zlatých mincí a řekl: „Milý Táhu, tady máš penízky, něco utrať, něco ušetři. Hlavně nezapomeň na zadní kolečka!“

„Kolečka? Jaká kolečka?“ podivil se černoušek Táhu. Filip se usmál, zapomněl, že Táhu ještě všemu nerozumí: „Nikdy nesmíš utratit všechno, protože mohou přijít i horší chvíle, kdy budeš penízky potřebovat ty nebo někdo jiný.“

Táhu pochopil. Zlaté i stříbrné mince si schovával pod polštář. Každý rok potom spočítal, kolik peněz ušetřil. Filipovi nikdy neřekl, že ve své posteli schovává opravdové bohatství. Jednou v neděli po mši přišel Filip k Táhu a řekl mu: „Už jsi dost veliký na to, aby ses vydal do světa na zkušenou.“

Táhu se zaradoval a začal se těšit na nový život. Velká města, spousta lidí, další dobrodružství...

Když si poslední ráno v Dětenicích stlal svou postel, vzpomněl si na ušetřené penízky. „Kam s nimi?“ pomyslel si, „všechny je přece s sebou nepovezu, vezmu jich jen pár, zbytek tu schovám, to budou ta zadní kolečka, jak kdysi říkal Filip.“

Vzal všechny měšce a utíkal do podzemních sklepení. „Tam je nikdo nenajde, jenom já o zlaťácích a stříbrňácích budu vědět.“ Ukryl je do tajné skrýše a na stěnu vyryl veliké T jako Táhu. Ten den odjel spokojeně z Dětenic. Začal cestovat a studovat.

Jak ho to bavilo? Moc, stále ležel v knihách, svými všetečnými otázkami zjišťoval, jak je svět veliký a kolik roztodivných věcí se v něm nachází. Už se mu blížil dvacátý rok života, když ho zastihla smutná zpráva - milovaný Filip zemřel.

Táhu truchlil, měl Filipa opravdu rád. „Pojedu zpátky do míst, kde jsem se narodil. Pomohu dětem v Egyptě, tak jako pomohl Filip mně,“ rozhodl se. Jak řekl, tak udělal. Sbalil si své věci a odjel do Egypta. Založil tam školy a všechny děti ho měly moc rády. Dětenice byly Filipem odkázány Řádu maltézských rytířů. A co peníze ve sklepení? Pro ty si Táhu už nepřijel! Zůstaly ležet ve skrýši. Tolik přestaveb zámku již proběhlo, ale ještě je nikdo neobjevil. Leží u záhadného písmene T.

Navštivte Dětenice a vzpomeňte na dobré skutky pána Filipa a jeho milého Táhu. Na místě, kde je schován poklad, se dnes nachází dobová středověká hospoda. Zeptejte se tam, jestli náhodou o tajemné skrýši s pokladem něco nevědí!

Náhled pro tisk
Vytvořeno 5.7.2009 15:41:10 | přečteno 54x | zdarska
load