Úvodní strana

Horolezectví - z Českého ráje na vrcholy světa

Nová expozice horolezectví v Muzeu Českého ráje

Muzeum Českého ráje v Turnově otevřelo novou stálou expozici „Horolezectví – Z Českého ráje na vrcholy světa“. 

Po několika letech spojených s přípravou a čtyřech letech vlastní realizace, tj. demolicí galerie, výstavbou nové budovy, řešením interiéru a instalací exponátů a audiovizuální techniky, se dostavil dlouho očekávaný výsledek. Nová expozice horolezectví je logicky vybudována v Muzeu České ráje v Turnově. Turnov a Český ráj je jedním z center tohoto sportu v rámci České republiky a místem, odkud vzešli nejvýznamnější horolezci naší země. Téma je s regionem tak úzce propojeno, že předpokládáme velký zájem jak místních, tak návštěvníků nejen o expozici samotnou, ale také o tematické programy, které bude muzeum připravovat. 

Nová expozice „Horolezectví – Z Českého ráje na vrcholy světa“ vznikla za významné podpory Libereckého kraje. „Tato expozice vznikla díky projektu Pro horolezce neexistují hranice, spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj díky Programu spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020,“ dodala Radka Loučková Kotasová, radní kraje pověřená řízením resortu hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů a územního plánování.

Součástí expozice je i návštěvnické centrum, kde ti, kteří se chtějí dozvědět více, budou mít možnost nahlédnout do databáze o historii pískovcového i vysokohorského lezení, které mají nějakou spojitost s oblastí Českého ráje a osobnostmi z Českého ráje, které dobyly světových vrcholů. Databáze vzniká ve spolupráci se širokou horolezeckou obcí a pamětníky. Pro muzeum je důležité, že vedle expozice se rodí i nová muzejní sbírka, která se nezvykle rychle díky zájmu veřejnosti rozrůstá.

Nosným prvkem nové atraktivní části muzea, která je nejen svým námětem, ale i architektonickým řešením v rámci České republiky jedinečná, je geometrická polygonní struktura, která vytváří analogii skalního města, ale zároveň plně respektuje původní umístění velkoplošné malby Mikoláše Alše „Bitva pod Hrubou Skálou“. Návštěvník tak v bezprostřední blízkosti tohoto obrazu pomyslně stoupá stylizovanou krajinou a kromě její struktury vnímá pomocí textů, fotografií, exponátů a audiovizuálních efektů důležitá sdělení a příběhy.

Turnov

load