Úvodní strana

Bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko

Bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko se rozprostíral na ploše 250 km2 mezi Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Mnichovým Hradištěm.

Po Mnichovu získal v roce 1938 celý prostor Ralska německý Wehrmacht, který zde v roce 1945 vybudoval letiště u Hradčan. Letiště bylo poté poškozeno americkými nálety a po skončení války dokončeno Čs. armádou. Rusové v 80. letech zvětšili přistávací dráhu na celkovou délku 2,7 km a šířku 90 m, aby na ní mohl přistát raketoplán Buran. Dodnes patří k největším ve střední Evropě.

Konec války s sebou přinesl odsun říšských a sudetských Němců z oblasti a osidlování novými obyvateli. V roce 1946 však vláda rozhodla o vytvoření vojenského výcvikového prostoru, a tak po dvou letech bylo v průběhu roku 1947 opětovně vysídleno celkem 15 obcí. V letech 1950 až 1951 byly vysídleny další 3 obce.

Čs. armáda během příštích let vybudovala v Ralsku další vojenská zařízení; výzkumný polygon pro testování různých druhů munice, muniční sklady, tankové střelnice Židlov a Bělá, garáže pro tahače jaderných hlavic a v neposlední řadě přísně utajované sklady jaderných hlavic.

Po invazi a následné okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy roce 1968 obsadila Ralsko až do roku 1991 sovětské armáda.

V souvislosti s vojenskými prostory v České republice je často vyjadřován názor, že jejich existence uchránila tyto oblasti před vnějšími negativními vlivy a zabránila tak devastaci krajiny.

Toto tvrzení platí pro části výcvikových prostorů, které nebyly vojensky využívány. Zde se v nedotčené krajině zachovaly mnohé rostlinné druhy, které se mimo vojenský prostor vyskytují již jen ojediněle.

Naproti tomu v oblastech, kde přímo působily vojenské jednotky (asi 25% z celkového území Ralska), se na krajině a přírodě nesmazatelně podepsala bezohlednost sovětské armády vůči životnímu prostředí. Například v prostoru letiště Hradčany bylo na různých složištích skladováno způsobem, který neodpovídal technickým normám, množství pohonných hmot, raketových paliv, olejů a chlorových látek. Důsledkem je silná kontaminace zemin a podzemních vod ropou, těžkými kovy a dalšími životu nebezpečnými látkami.

Po pádu komunismu se jednou z priorit československé vlády stal odchod sovětských vojsk z území Československa. Po řadě jednání nakonec sovětská vláda v únoru 1990 podepsala mezivládní dohodu o odsunu sovětských vojsk a v květnu 1991 opustil Ralsko poslední sovětský voják.

Po odchodu sovětských vojsk byl vojenský výcvikový prostor Ralsko v roce 1991 zrušen a 1. ledna 1992 vznikla sloučením devíti osad na jeho bývalém území obec Ralsko, se svými 170 km2 po Praze druhá nejrozsáhlejší obec v České republice.

V letech 1993 až 2004 proběhla asanace bývalého vojenského prostoru, během které bylo nalezeno a zlikvidováno přes 120 tis. kusů munice. Nadále probíhá dekontaminace znečistěných půd a podzemních vod. V roce 1995 byla dokončena identifikace majetku a byl zahájen jeho převod obcím a novým uživatelům.

Bývalé vojenské budovy jsou v současné době v omezené míře komerčně využívány jako sklady surovin. Vojenské letiště u Hradčan je částečně používáno ke sportovním účelům, natáčely se zde také filmy Tmavomodrý svět a Stalingrad. Na území tankodromu Židlov byla zřízena obora vzácných druhů zvěře. Další plány na využití, jako například vybudování testovací dráhy mladoboleslavskou Škodou, nebyly zatím realizovány.

Ralsko

Ralsko, 471 24

load